Padesátník

Karel Plíhal

1:NEa procházce nAoční OlomHoucEí
sC#me svou novou dG#mívkou AdélkAouE 
přepadla mě Aúzkost, člověk nHení všemohEoucí,
mC#musel jsem jít zkrG#mátka na velkAouE.
2:Ten pocit mi byl celou cestu v patách,
a nikde žádné vlídné zátiší,
tak jsem svoji milou neprodleně zatáh'
do restaurace nejbližší.
R:EAdélce jsem kC#moupil limonHádu,
vEyřítil se rC#mychle za dveřHe,
vtC#mom jsem náhle v bF#7ěhu zjC#mistil jednu zrF#7adu,
jó, v pEeněžence Aani haléřHe.
3:Záchodová bába tvrdě stála
na tom, že jí musím zaplatit,
ta věc, co se mohla stát, se doopravdy stala,
nevím: mám se vrátit nebo nevrátit?
*:/: PEadesátník, mizernej pF#madesátník, lHásko! LF#másko! :/
Teď se EukážC#me, jCak mě rHáda mEáš.
4:Co bychom si na té staré paní vzali,
taková je její profese,
ne nadarmo se říká: láska přenáší i skály,
takže doufám, že i tohle unese.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:47.101+00:00
Výsledky hledání: